Když jsem byla malá, chtěla jsem být policistkou – asi proto, že jsem se moc koukala na televizi. Zaujala mě představa spravedlnosti, ochrany lidí a napravování křivd.
Tehdy jsem to ještě neuměla pojmenovat, ale ta touha pomáhat druhým, vnášet řád do chaosu a sloužit něčemu, co mě přesahuje, ve mně v mnoha ohledech zůstala.
Dnes sice nenosím odznak, ale své poslání mám stále: vytvářet systémy, ve kterých mohou ženy uspět, vyniknout a vést ostatní. Takže je to vlastně totéž, jen je u toho méně automobilových honiček a více budování komunity.